Petr Petrov: Chtěli jsme postoupit z prvního místa

TJ Unie Hlubina slaví historický úspěch a poprvé postupuje do MSFL. Tuto možnost měl ostravský klub již v minulé sezoně, kdy skončil druhý. Nabídku ale nevyužil. "Osobně jsem byl jako jeden z mála dost proti, protože jsem věděl, že ten tým nebyl v té době na takovýto krok připravený," vrací se k loňské sezoně Petr Petrov, sportovní manažer klubu. "Nechtěli jsme dopadnout jako týmy, které do MSFL šly nepřipravené. Určitě toho nelitujeme," dodává. TJ Unie Hlubina šplhá fotbalovými soutěžemi nahoru a letošní postup je pátým během deseti sezon. Co stojí za úspěšným obdobím ostravského klubu a co od něj můžeme očekávat v příštím ročníku Moravskoslezské fotbalové ligy? "Cílem bude záchrana. Vše navíc bude úspěch. Přál bych klukům, aby se umístili někde mezi osmým a dvanáctým místem. Prostě aby dosáhli klidného středu tabulky."
Co rozhodlo o vašem úspěchu? V čem jste byli lepší než vaši divizní soupeři?
Myslím si, že rozhodla dlouhodobá práce, kterou v klubu děláme. Těch faktorů je samozřejmě více, ale tím hlavním bude rozdíl v myšlení klubu. Minulou sezonu jsme už mohli jít do MSFL, ale tuto nabídku jsme odmítli. Osobně jsem byl jako jeden z mála dost proti, protože jsem věděl, že ten tým nebyl v té době na takovýto krok připravený a posily, které jsem měl připravené pro další sezónu, byly spíše na zapracování do šířky kádru divizního týmu než na MSFL. Nemělo pro nás smysl se hnát za něčím, na co jsme nebyli připraveni, přičemž od spousty klubů jsem dostával zprávy proč jsme to nevzali a že to je třetí liga nebo že se to už nemusí opakovat a podobně. Věřil jsem ale týmu, že pokud si bude chtít zahrát MSFL, tak si ji vykope z prvního místa, a to také udělal. A i to byl takový motor, že kluci chtěli dokázat tuto sezónu, že na to mají a že si ten postup vykopou z prvního místa. Takže co rozhodlo? Chtíč postoupit z prvního místa a naprosto týmový výkon ve všech částech sezóny i všech zápasech.
Nelitovali jste zpětně, že jste postup z druhého místa odmítli?
Myslím si, že nám právě ten rok navíc v divizi naopak pomohl, abychom se mohli připravit na MSFL a postoupit jako připravený tým. Ten rok navíc se ukázal klíčový i v mnoha zápasech, které jsme letos odehráli a vyhráli třeba těsně nebo ke konci zápasu. Kluci byli zkušenější a šlo to vidět i na hřišti, že je tým odolnější a zkušenější, takže to hodnotím v tomto směru pozitivně, protože to přineslo přesně to, co to přinést mělo. Náš tým je relativně mladý, v létě proběhlo i poměrně dost změn a přicházející hráči byli spíše na zapracovaní do tehdejšího kádru a ten skok by byl před rokem opravdu velký. Nechtěli jsme dopadnout jako týmy, které do MSFL šly nepřipravené jako například Vítkovice. Určitě toho nelitujeme, sezonu jsme si všichni užili a někteří hráči si konečně poprvé v kariéře sáhli na pohár pro vítěze soutěže. Postup z prvního místa je satisfakcí i pro samotný klub s ohledem na to, že jsme v minulosti postupovali i z nižších pozic.
Sezonou jste projeli hladce bez dlouhodobého zaváhání. Měl jste přesto během sezony pochybnosti, že váš postupový cíl se nemusí podařit?
(směje se) Hladce, ono se řekne hladce, ale jednoduché to nebylo pro nikoho. Ani pro nás lidi z managmentu, ani pro hráče. Musím složit opravdu neskutečnou poklonu celému týmu a všem hráčům, permanentně byli pod nějakým tlakem, nebyl trénink, zápas či den, kdy nebyli vystaveni nějakému tlaku ať z naší strany, či z jakékoliv jiné, kdy museli jít do každého zápasu s vědomím že musí vyhrát a prohra či ztráta bodů by byla překážkou při cestě za našim cílem. Když to znovu porovnám s loňskou nováčkovskou sezónou, tak ten pohled na tým, když jsme letos byli favorité, se úplně změnil. Ten tlak a vypětí je úplně jiné, protože každý v soutěži čeká na vaše zaváhání a nepřeje vám, abyste zopakovali předešlý úspěch. Právě proto jsem neskutečně hrdý a šťastný, že to kluci zvládli, protože si museli projit velice trnitou cestou a ten úspěch jim opravdu přeji. Upřímně jsem za celou sezonu nezapochyboval ani jednou, že by se to nepodařilo. Znám ten tým moc dobře a vím jakou vítěznou mentalitu má.
Jak se změnily finanční nároky klubu po postupu z divize?
Finance ve fotbale jsou velmi oblíbeným tématem, navázal bych asi na první otázku, v čem jsme lepší než naši divizní soupeři. Je to například i uchopení financí ve smyslu odměňovaní hráčů. Vzhledem k tomu, že řeším hráčské příchody do klubu, tak jednám s hráči ohledně jejich odměn a musím mít taky nějaký přehled okolním trhu. Ne jen kolik, ale hlavně jak. Co se týká našeho rozpočtu pro sezonu v MSFL, náklady by se měly zvýšit na necelý dvojnásobek současného rozpočtu. Je to ale z velké části způsobeno vynucenými náklady, které si bude žádat vyšší soutěž, primárně tedy doprava, hrací plochy pro adekvátní přípravu, případné ubytování, regenerace hráčů a tak dále.
A co platy hráčů?
Nejedná se o zásadní navýšení. V tomto se prostě chceme lišit a lišíme oproti ostatním týmům. Máme stále nastaveno, že prioritou by měl být fotbal a ambice se posunout výše v rámci fotbalové úrovně a ne té finanční. Tento úkol je rok od roku čím dál náročnější, protože mnohé kluby hráče neustále nesmyslně přeplácí a narušují tak celý trh. Vím s jistotou, že v jednom týmu na úrovni okresního přeboru, berou hráči dokonce dvojnásobek toho, co u nás dostává hráč základní sestavy a pokud půjdu v soutěžích výše, tak jsou ty částky leckde větší a větší, přičemž ale vůbec neodpovídají herní kvalitě daných hráčů. Některé kluby by se v tomto směru měly určitě zamyslet, zda je to ta cesta, kterou chtějí, aby se fotbal ubíral. V rámci MSFL mám docela slušný přehled o tom, jaké odměny hráči nebo i trenéři pobírají a můžu říct, že ty nůžky tam jsou extrémně rozevřené jak napříč soutěží, tak i v jednotlivých týmech, kdy jeden hráč může inkasovat šest tisíc korun za měsíc a jeho kolega na stejné pozici může mít odměnu i pětinásobnou. Nejdeme do MSFL, abychom přepláceli hráče či ostatní kluby, u nás jsou nastavené finanční podmínky celkovou koncepcí klubu. Chceme, aby k nám hráči chodili s myšlenkou, že se fotbalově posunou a ne že si přijdou vydělat.
Čekají vás v souvislosti s postupem nějaké investice do infrastruktury klubu?
Nejsem si úplně jistý, v jakém stavu jsou aktuální projekty, ale máme v plánu rekonstrukci staré budovy, kde se aktuálně nachází prostor pro občerstvení a další kabiny. Dále nás čeká dodělaní parkovacích míst přímo v areálu. Samozřejmě velkým tématem jsou hrací a tréninkové plochy, kterých je vždy málo. Rádi bychom v blízkosti areálu vybudovali další hřiště a budeme doufat, že se tím splní takový náš sen o druhém velkém hřišti. Byť se nejedná o přímou investici do klubové infrastruktury, tak s výše popsaným problémem
souvisí nutnost hledání další plochy v okolí, kterou bychom rádi využívali k trénovaní, vzhledem k větší a větší vytíženosti stávajících ploch. A samozřejmě v podobném duchu budeme muset najit také patřičné místo pro regeneraci, které budou moci naši hráči využívat.
Malou kaňkou na ještě neskončené sezoně mohou být divácké návštěvy na vašem domácím stadionu. Průměrná návštěvnost je tristní a oproti Havířovu nebo Krnovu ani ne poloviční. Máte nějakou strategii, jak přilákat na domácí stadion více diváků?
Jsme si toho vědomi a určitě s tím budeme i nadále usilovně pracovat. Nejde to bohužel hned, ale budeme podnikat kroky k tomu, aby nás navštěvovalo daleko více lidi. Zároveň věříme, že s lepšími soupeři dorazí i větší divácká kulisa.
První liga zažívá fanouškovský boom. Může se váš klub od Sparty, Slavie, Plzně nebo Baníku inspirovat nebo je práce s fanouškem na této úrovni diametrálně odlišná?
Libí se mi práce celého PR týmu Sparty v čele s Kamilem Veselým, udělali tam ohromnou práci a výsledek je více než znatelný. Ale není to jen Sparta, například Martin Kovařík, udělal s teplickým PR a marketingem také mnoho práce a pozvedl tím celý. Baník na tom také
poslední dobou zapracoval a zajímavé věci se budou dít třeba i v Liberci. Je to vždy o lidech, rozdíl mezi těmito kluby a třeba námi je, že oni si ty lidi, kteří tomu věnují čas a úsilí mohou dovolit zaměstnávat na plný úvazek. Vzhledem k tomu, že jsme i nadále amatéři a bohužel na tohle moc zdroje nejsou, tak si nemůžeme dovolit mít lidi, kteří by se klubovému image věnovali každý den několik hodin. Přesto si myslím, že jsme v tomto směru udělali dost velký kus práce. Na sociálních sítích máme pěkný vizuál a celé to má svůj řád, předzápasový bulletin má také hezkou formu, máme vlastní merch, o poločasech probíhá menší program pro fanoušky, takže i v tomto směru jsme udělali dost kroků a určitě budeme pokračovat, abychom se nadále posouvali a budovali si svou image.
Pojďme ke kádru. Už víte, jestli po postupu s vámi budou pokračovat všichni hráči? Nebyla divize pro některé z nich jejich strop? Mám na mysli zejména Borise Forstera nebo Gevorga Badalyana, kteří nemusí na tempo třetí ligy stačit.
V minulém týdnu jsem absolvoval individuální setkání se všemi hráči, kdy jsme řešili jejich budoucnost. Všem byla nabídnuta účast v přípravě a počítáme, že tým zůstane z velké části stejný. Samozřejmě budeme mít i odchody, například Daniel Frébort se vrací do Zlínska a brankář Jan Otoupalík se nám přesune do trenérského štábu. Další dva hráči pak nemají zájem o pokračování ve vyšší soutěži. Co se týká otázky na Förstera s Badalyanem, tak na ni dokážou odpovědět pouze oni sami svými výkony na hřišti. Uvidíme, co nám napoví první třetiligové zápasy. Já ale věřím, že jim v něčem může MSFL třeba i pomoci, konkrétně že pro ně bude hra daleko otevřenější. A
právě jak Bady, tak Boris mohou mít volnější ruce než teď, kdy se na ně divizní soupeři speciálně chystali. Uvidíme, jak jim to půjde.
A co posily? Které pozice vás nejvíc trápí?
Není to tak, že by nás něco vyloženě trápilo, ale rádi bychom kádr po zmíněných odchodech zase rozšířili. Jsem rád, že ten nejdůležitější post, a to brankáře, jsme dokázali domluvit dlouho dopředu a počítáme s tím, že se k nám připojí Richard Bílý, odchovanec Sigmy Olomouc, který v předchozích letech působil v Šumperku. Určitě bych rád uvítal i kreativního středopolaře a také to, co trápí asi všechny, tedy gólového útočníka. (směje se)
Hlubina se může pochlubit širší mládežnickou základnou. Půjde hledat posily pro MSFL i mezi vašimi dorostenci?
V tomto směru bohužel nejsme tak daleko jako je dospělý fotbal a vypracování líhně pro dospělý fotbal je velkým úkolem, který nás čeká v nadcházejících sezónách. Na mládeži budeme určitě chtít zapracovat a už od nové sezony máme opět mnoho cílů a vizí, jak ji
pozvednout. Skok z dorosteneckého do mužského fotbalu je už sám o sobě obrovský a pokud momentálně vezmeme v potaz i náročnost MSFL, tak je ten skok extrémní. Jsem rád, že v klubu máme širokou základnu, teď je s ní ale potřeba pracovat právě do kvality, aby se nám podařilo dostat mladé kluky do mužského fotbal ať už do B-týmu nebo v ideálním případně právě do A-týmu. Touto cestou bychom se rádi vydali.
Jste ostravský klub. Béčko Baníku postoupilo do druhé ligy. Nabízí se oslovit i Baník a získat posily mezi hráči, kteří ještě nemají výkonnost na druhou ligu. Je to pro vás cesta?
Nebudu zastírat, že schůzka na toto téma již proběhla, ale jak jsem říkal, máme nějakou svou vlastní identitu a vizi. Rádi se od ostatních lišíme a spolupráce s Baníkem sice může být na místě, ale musí nám dávat smysl. Určitě nechceme byt žádné béčko či céčko jiného klubu nebo dokonce farmou. Myslím si ale, že podobné spolupráce by měly v rámci regionu fungovat, aby se fotbal posouval dopředu. Klíčové však je jejich správné nastavení.
Co očekáváte od premiérové účasti v MSFL? Myslíte, že půjde o velký výkonností skok oproti divizi?
(směje se) Já jsem pozitivní člověk a věřím vždycky v to lepší, ale své osobní očekávaní vám záměrně neřeknu. Cílem určitě bude se udržet v MSFL a stabilizovat v ní tým do dalších sezón. Skok to bude asi největší, co kluci zažijí, i když už máme postup jistý a soutěž dohráváme, držíme kluky na uzdě, že je nečeká žádná pohádka, ale těžká dřina. V MSFL nastupuje spousta zkušených hráčů, kteří mají za sebou několik sezon v nejvyšších soutěžích a pak tam máme hráče, kteří by ty nejvyšší soutěže naopak chtěli hrát v příštích letech, takže se chtějí ukázat, přičemž potenciál na to někteří dozajista mají. Dále nás čekají týmy, které vychovávají zahraniční hráče pro vyšší soutěže a věnují se tomu profesionálně. Už nás tedy nečekají žádné lehké zápasy, ale těžké boje o body a nebude vůbec jednoduché fotbal skloubit třeba i se svým osobním životem nebo s prací.
S jakým umístěním byste byl v příští sezoně spokojený?
Fotbal je nevyzpytatelný, jak jsem už několikrát zažil, doufám v nějaké hezké překvapivé umístěni, ale cílem bude záchrana. Vše navíc bude úspěch. Přál bych klukům, aby se umístili někde mezi osmým a dvanáctým místem. Prostě aby dosáhli klidného středu tabulky.
Hlubina jako sportovní klub zažívá úspěšné období. Je třetí liga maximum, kterého klub může dosáhnout, nebo jsou ambice ještě vyšší?
Myslím si, že všichni, kdo mě znají ať už z fotbalového prostředí, nebo z osobního života, a teď odpovídám spíše sám za sebe a za svou pozici v klubu než za klub jako takový, tak ví, že jsem velice ambiciózní člověk. Když jsem před lety začínal ve funkci někde v I.A. třídě, říkal jsem, že půjdeme do krajského přeboru. Když jsme tam postoupili, chtěl jsem do tři let jít do divize. Tam nám tu práci překazil covid, ale nakonec jsme do divize postoupili. V ní byla vize postoupit do dvou let do třetí ligy, což jsme splnili nad plán, tedy de facto už v prvním roce. Příští sezonu budeme hrát MSFL a opět mám v hlavě nějaký výhledový plán. Vše je to ale o hráčích a o týmu - když budou chtít oni, mohou to maximum posouvat neustále.