David Rojka: Chci hrát hlavně dopředu

14.01.2024 | Text: Ondřej Hlaváč, Foto: Johny Zahnaš Photography
rojka-david.jpg

Bývalý ligový útočník David Rojka nahradil v dubnu loňského roku na lavičce Zlínska Petra Zapalače, splnil úkol a mužstvo zachránil v Moravskoslezské fotbalové lize. V podzimní části sezony dal zapomenout na tuhé boje o záchranu a drží krok s nejlepšími kluby v soutěži. Z Tělovýchovné jednoty Sigma Lutín se vypracoval až na prvoligové trávníky, kde v dresu Sigmy Olomouc a Mladé Boleslavi odehrál vysoký útočník 78 utkání a vstřelil 9 branek. Potíže s kolenem ale jeho profesionální hráčskou kariéru ještě před třicítkou ukončily. Fotbalové prostředí ale neopustil a začal od píky budovat svou trenérskou kariéru.

Ve čtyřiatřiceti letech, na podzim roku 2016, se stal hrajícím asistentem trenéra v Lutíně. S koučováním tak začal na stejném hřišti, kde se učil hrát fotbal. Po pár měsících byl povýšen do role hlavního kouče a hned si připsal první úspěchy. Nejprve krajský přebor s Lutínem vyhrál, o rok později skončil na druhé příčce. Postup do vyšší soutěže v Lutíně ale nepřijali a po sezoně 2018/2019 odešel i Rojka. "Někteří hráči nechtěli už tolik trénovat, ztratili motivaci a chtěli hrát jen pro zábavu. Jiní odešli. Pro mě to ztratilo smysl," vzpomíná Rojka na konec svého působení.

Po krátké pauze bez trenérské práce přijal nabídku od divizního Přerova, který zažíval katastrofální start sezony. Pět zápasů, pět porážek, šestnáct obdržených branek a žádná vstřelená. V nedohraném ročníku obsadil jedenácté místo se třinácti získanými body, v další - opět nedohrané - sezoně se vyšvihnul až na páté místo. S Viktorií chtěl bojovat o postup do Moravskoslezské fotbalové ligy. Nejblíže tomu byl v sezoně 2021/2022. Nejproduktivnější útok se 75 vstřelenými brankami ve 26 utkáních stačil pouze na druhé místo za postupujícími Hranicemi. V následující sezoně se dařit ale přestalo a Přerov se vrátil k bojům o divizní záchranu. Ještě před koncem sezony Rojka skončil. "Už to nebylo ono, začalo se to opotřebovávat a chtěl jsem se posunout," komentuje svůj odchod s časovým odstupem. Volna si ale vyznavač ofenzivního fotbalu moc neužil. Už za pár dní kývnul na nabídku Otrokovic.

Ve dvaačtyřiceti letech má za sebou tři úspěšná angažmá. Přestože přiznává, že jako hráč byl spíše lenoch, jako trenér klade důraz na fyzickou připravenost. "Mám to tak nastavené a fungovalo to všude, kde jsem byl," říká o svém trenérském stylu. Třetí liga je stále pouze poloprofesionální úroveň, Rojkovi ambice tak míří výš. "Samozřejmě by to bylo ideální se věnovat jen trenéřině, ale to bude ještě nějaký čas trvat. Hlavně bych si chtěl dodělat profi licenci," prozrazuje v našem rozhovoru.

Trenérská kariéra Davida Rojky:
2016 -> TJ Sigma Lutín (hrající asistent)
2017 - červen 2019 -> TJ Sigma Lutín (titul v krajském přeboru 2018, druhé místo v krajském přeboru 2019)
září 2019 - duben 2023 -> 1. FC Viktorie Přerov (druhé místo v Divizi E 2022)
duben 2023 -> FC Zlínsko

Rozhovor

Odehráli jste první přípravný zápas. Jak jste se po vánoční pauze těšil na své mužstvo a fotbalový zápřah?
Po sezóně jsme měli ještě dvě přípravná utkání, takže jsme končili někdy na začátku prosince. Zhruba měsíc měli kluci volno a teď nás čeká dvouměsíční přípravné období proložené několika přípravnými zápasy. Na hráče jsem se samozřejmě těšil, ale byl jsem rád, že jsem se mohl víc věnovat rodině, na kterou není moc času během sezóny.

Máte zimní přípravu raději jako trenér, nebo to bylo lepší, když jste byl hráč?
Samozřejmě, že jako trenér. Jako hráč jsem byl trošku pohodlný a nabírání fyzické kondice jsem neměl v lásce.

Podzim se celému klubu fantasticky vydařil. Přispěly k tomu i posily, které jste přivedl z Přerova. Kašpárek i Mirvald patřili k důležitým hráčům.
Jsem rád, že kluci se s tím přechodem do vyšší soutěže poprali na výbornou. Hned naskočili do základní sestavy. Hlavně jsem s nimi delší čas pracoval a znal jsem je dobře po všech stránkách a věděl jsem, že by nám mohli pomoct. I pro ně samotné už byla divize málo a tak to byl logický posun v jejich kariéře.

Na podzim dostalo vaše mužstvo 44 žlutých karet a patří mezi nejtrestanější v soutěži. Budete se v zimě speciálně zaměřovat na disciplínu, nebo preferujete tvrdší hru i za cenu žlutých karet?
Na disciplínu hodně dbám. Hrozně mi vadí hlavně červené karty, protože ovlivní průběh utkání, případně i následující zápasy, když hráč dostane nějaký trest. Žluté karty se ve třetí lize nesčítají, takže to takový problém není. Je to i o stylu hry některých hráčů. Těch faktorů je tam opravdu dost. I já jsem těch karet dostal poměrně hodně. Na druhou stranu z toho byla jen jedna červená karta.

Vaše mužstvo si v závěru podzimu připsalo výhry na půdě Třince i béčka Baníku. Doma jste porazili Hlučín. Porazili jste tak všechny favority Moravskoslezské fotbalové ligy. Čím to je? Jaké jsou přednosti vašeho mužstva?
Chceme hrát útočně, hodně presovat nahoře. Být i dominantní na míči a hlavně vyhrávat zápasy. Takže jak chci hrát, tak musím i trénovat a toho se držím.

Přestože Zlínsko ve třetí lize válí, divácký zájem se zvýšit moc nepodařilo. Čím si vysvětlujete, že v Otrokovicích přijdou na stadion sotva 2 stovky diváků?
To není jen problém Otrokovic. Je to o celkovém nastavení naší společnosti. I když naši skalní fanoušci jsou skvělí. Po celé utkání nám fandí a jezdí s námi i na venkovní zápasy. Za to jim patří velký dík.

Už víte, jaké změny v kádru vás na začátku přípravy čekají? Dobrými výsledky jste přilákal zájem z druhé ligy o své svěřence. Podle posledních zpráv Kiška trénuje s Kroměříží, Kašpárek s Olomoucí, Gerža a Dziuba v Líšni. Spekulovalo se také o odchodu kapitána Pernatskyiho a hostování skončilo brankáři Kalinovi.
Jsme pořád jen třetí liga. Když na hráče přijde nabídka z vyšší soutěže, tak nikomu bránit nebudeme. Samozřejmě je to pro nás problém, ale beru to jako fakt. Kluci, co jste jmenoval, jsou na zkoušce a uvidíme, jak vše dopadne. Pernatskyi normálně trénuje u nás. Zatím žádná konkrétní nabídka na něj není. Pokračovat u nás bude i Marek Kalina.

Převažuje u vás radost, že dokážete hráče posouvat do vyšší soutěže, nebo obavy z oslabení kádru?
Beru to spíš jako ocenění své práce. Už s tím mám zkušenost z Přerova, když jsme hráče z divize prodali do prvoligového Slovácka. To se jen tak nikomu nepodaří.

Potvrzené máte i dvě posily - stopera Tobiáše Slováka a záložníka Ondřeje Vintra.
Měli by to být hráči do základní sestavy, ale nikdo u mě nemá nic jistého. Vše bude záležet na jejich výkonnosti. Na dalším posílení kádru pracujeme. Leden bude ve znamení zkoušek a hledání dalších potenciálních posil.

V rozhovoru pro Zlínský deník jste zmínil svou vizi fotbalu, která podle vás funguje. Můžete ji popsat?
Jak jsem už říkal. Jak chci hrát, tak musím i trénovat. Na styl, který chci hrát, musí být hráči dobře fyzicky připraveni. Tréninky jsou kratší, ale intenzivní. Jsem bývalý útočník, tak moje myšlení je hlavně hrát dopředu.

Jako hráč jste to neměl jednoduché. Často na vás pokřikovali v Olomouci vlastní fanoušci, což může být pro mladého hráče svazující a náročné. Pomohla vám tato osobní zkušenost v trenérské roli?
Bylo to nepříjemné a stresující, ale hodně mě to zocelilo. Teď už mě jen tak něco nerozhodí a to učím i svoje hráče. Respekt ve fotbale je důležitý. Naopak, když jsem působil v Mladé Boleslavi, tak mě fanoušci měli rádi.

Sportovní manažer Býma pro Zlínský deník v listopadu prohlásil, že by se druhé lize nebránil. Naopak vy říkáte, že si neumíte druhou ligu v Otrokovicích představit. S jakými ambicemi tedy půjdete do jarní části sezony?
Chceme hrát samozřejmě nahoře a držet výkonnost z podzimní části. Ale bude to těžké, soupeři se už na nás budou chystat jinak a nenechají nám nic zadarmo. Největší aspirant na postup bude béčko Baníku. Postup vůbec neřeším, je to strašně daleko.

A co vaše trenérské ambice? Trénujete při zaměstnání. Láká vás se stát profesionálním trenérem nebo asistentem? V Olomouci by jedno volné místo být mohlo, pokud Milan Kerbr odejde do Slavie.
Trénovat třetí ligu a ještě mít civilní zaměstnání je hodně náročné. Nejvíc to odnáší rodina, na kterou není moc času. Mám výhodu, že mám tolerantní manželku, která mě podporuje v moji trenérské kariéře. Samozřejmě by to bylo ideální se věnovat jen trenéřině, ale to bude ještě nějaký čas trvat. Hlavně bych si chtěl dodělat profi licenci, a pak by se vidělo co dál.